HISTORIE
ZÁMEČKU BLŠANY U LOUNPsal se rok 1226, první písemná zmínka, kdy jsou Pšany v majetku kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století má část obce dědičný rychtář Bér a druhá část je rozprodána několika měšťanům Loun. V době husitských válek jsou Blšany majetkem města Loun. V roce 1450 byla část obce Loun a část patřila k Chlumčanům. Ale v roce 1525 byla celá ves v majetku města Loun. V roce 1547 byly Blšany městu konfiskovány. Královská komora pak roku 1548 prodala obec Mikulášovi Miřkovskému z Tropčic. Od něj Blšany koupil Jan Žatecký z Veikersdorfu. Jeho dcera ANNA Marie, provdaná za Kryštofa Doupovce z Doupova, ves zdědila.
Dalším majitelem vsi byl od roku 1588 Jan Hruška z Března. A tady se začaly psát a tvořit dějiny našeho malého panského sídla, tehdy staré, značně zchátralé tvrze, kterou opravili bratři Jan a Karel Hruška obklopenou od západu a severu rybníky. Dnes jsou její pozůstatky součástí obytné budovy zámku. Syn Adam Jan z Března roku 1628 postoupil Blšany svému Bratrancovi Adamovi Jindřichovi Hruškovi z Března, tehdejšímu hejtmanovi Žateckého kraje. Adamovy dcery prodaly Blšany v roce 1637 Janu Karlovi Příchovskému z Příchovic – hejtmanovi Pražského hradu.
Po ukončení Třicetileté války (1618 – 1648) v druhé polovině 17. století dal Jan Příchovský přestavět tvrz na barokní zámek. Ke stávající tvrzi byla přistavěna ještě druhá část, která měla dočasně sloužit jako špejchar a zároveň byla rezervou v případě nutnosti rozšíření obytné části. Byl upraven vnější vzhled budovy (na střechu byla umístěna věžička se zvonem a také vnitřní prostory byly přebudovány), která pak sloužila Příchovským jako rodinné sídlo. V roce 1665 převzal panství Petr Pavel Příchovský. Magdalena Rosina Příchovská, rozená Žďárská ze Žďáru, se ujala Blšan 11.1.1666 a po té v roce 1682 odkázala panství Blšany Pražskému arcibiskupství. Panství převzal 25.1.1690 arcibiskup Jan Bedřich. Od té doby na zámku sídlili vrchnostenští úředníci, hejtmani a obročníci arcibiskupství. V pol. 19. století kardinál Bedřich ze Schwarzenberka (1848 – 1885) postoupil ves Janu Adolfovi ze Schwarzenberka, který Blšany připojil k Cítolibskému panství.
Po 1. pozemkové reformě, v letech 1924 – 1949, je Blšanský zámek soukromým majetkem několika soukromníků a je oddělen od Cítolib. Někteří na zámečku bydleli (např. František Mrázek s rodinou) a jiní zámeček používali jen jako kanceláře. Zámek je v soukromých rukou do roku 1949, kdy je včetně celého hospodářského dvora (vč. pozemků) znárodněn (zestátněn). Zámek byl do této doby velice dobře udržován.
Od té doby, co v areálu začal hospodařit Státní statek Blšany a později Semenářský statek Louny, vše velmi rychle zchátralo. Změnou bylo pouze v letech 1964 – 1965 vybudování několika nových bytů a kanceláří přímo v budově zámku. Na střeše stále zůstala věžička s hodinami a zvonicí. Zvon sloužil pro hodiny na věži, které tloukly půl a celou. Zvonilo se klekání a když v obci někdo zemřel, v den úmrtí a v den pohřbu se zvonil umíráček. Zvonila obecní zvonařka Růžena Bělohoubková, která zemřela ve věku 91 let. Stala se tak nejstarší občankou obce.
První menší opravy se uskutečnily po r.1999, kdy si zámek a okolí pronajala do r. 2002 firma Agrostav Blšany, s.r.o.
Roku 2002 si zámek s řadou dalších budov koupila firma BIER-TRANS, s.r.o. Tato firma se v roce 2005 přejmenovala na BÁRT- STAVBY, s.r.o. V roce 2003 firma provedla rozsáhlé opravy v celém areálu (např. také vybudovala pěstírnu žampionů, mechanizační dílnu, betonárku atd.) Od roku 2018 vlastní toto malé venkovské sídlo vč. zámečku soukromá osoba Martin Macola.
